Rybářství či rybníky nebo právo vodní či rybolovu
Faksimile mapy pardubického panství Jiřího Matouše Vischera (1628-1696) z roku 1688 zachycuje stav pardubické rybníkářské oblasti před rozsáhlým vysoušením vodních ploch. Vischerova mapa je vydána na 4 listech ve zmenšené podobě. Faksimile je doplněna studií "Panství pardubické 1688" od Karla Kuchaře a "Dějinami pardubického rybníkářství" od Bedřicha Matěječka (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3432 Panství pardubické 1688. Faksimile mapy Jiřího Matouše Vischera, tisk 1948, 4 listy + studie Bedřicha Matějčka: Dějiny pardubického rybníkářství).
"V roce 1688 za vlády císaře Leopolda I., ze kteréžto doby pochází i zachovaná rukopisná mapa císařského panství pardubického v rozměrech 1,37 x 1,13 m, uložená ve sbírkách Národního musea v Praze, bylo zde 225 rybníků, jejichž jména a počet nasazovaných ryb v kopách jest na mapě uveden. Dalších 13 rybníků na mapě uvedených bylo již v tom čase vypuštěno.
Jiný podrobný seznam rybníků nalézáme v pozemkové knize cís. král. komorního panství Pardubice z roku 1783 z doby Josefa II., uložené rovněž v pardubickém museu. Jest to takzvaný Josefský katastr. [...] Císař Josef II. i za svého krátkého panování započal po robotní abolici mnoho rybníků rušit a takto získané plochy parceloval a odprodával poddaným a novým německým osadníkům povolaným ze Slezska. Tak povstaly v té době na pozemcích bývalých rybníků obce: Moravanské, Veská, Lánské, Velkolánské, Rovensko Nové a Staré, Platensko a několik jiných. Německé obyvatelstvo se časem zcela počeštilo.
K jakým koncům dospělo kdysi tak proslavené pernštejnské rybníkářství, jímž se Pernštejnové nezapomenutelně zapsali do historie kraje a svými geniálními díly založili rybářskou slávu širokého pardubického okolí, to jest zřejmé z indexu rybníků z roku 1802, kdy se hospodařilo pouze na 69 rybnících ve výměře 3197 jiter. Jak veliký je to úbytek za krátkou dobu dvaceti let!
Ač hospodářský plán byl původně založen na pokrokovém roztříďování rybího materiálu a celé uspořádání rybniční soustavy bylo na tehdejší dobu prvotřídní, z čehož plynuly znamenité finanční výsledky, přece v dalších letech při zvýšené lidnatosti a vzrůstajícím významu polního hospodářství a vzdělávané půdy dostavuje se postupně a nezadržitelně nezájem o výchovu ryb a celé rybníkářství upadá. Když pak po státním úpadku v roce 1855 byl stát nucen odprodat také komorní panství pardubické, stala se prvním kupcem priv. rakouská národní banka vídeňská, roku 1863 pak priv. kreditní banka, která koupila celé panství za 4,150.000 zlatých rakouské měny; tento úvěrní ústav se však záhy přetvořil v akciovou společnost se sídlem ve Vídni. Společnost rozdělila panství na více samostatných sekcí, z nichž největší, Dašice, koupil r. 1868 s rybníky ležícími v této oblasti Jan Liebig, velkoprůmyslník v Liberci, Čívice koupil r. 1864 hrabě Chotek. Zbytek pak byl rozprodán různým jiným zájemcům. Tím se stalo, že mnoho obcí i jednotlivců si nakoupilo laciných pozemků, vysušených malých rybníků, ano i lesů. Slavným Pernštejnem tak obtížně a promyšleně vybudované rybníky byly dále vypouštěny, staleté krásné duby na hrázích káceny, kámen z hrází vyloupán a vše zpeněženo.
Když pak v roce 1881 koupil pardubický zbytek v rozloze 6440 ha Dr. Richard Drasche z Wartinberka za 2,020.000 zl., není divu, že převzal již jen 21 rybníků o ploše 726 ha i s okraji. Velkoprůmyslník Drasche hleděl uvésti do řádného stavu vše, co se dosud dalo napravit. Učinil energicky konec dosavadnímu vandalskému hospodaření. Rybníky se zachovalými hrázemi byly znovu napuštěny, rybniční hospodářství moderními metodami obnoveno a louky a pozemky meliorovány" (viz Bedřich Matějček: Dějiny pardubického rybníkářství. In: Faksimile mapy Jiřího Matouše Vischera, tisk 1948, SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3432 Panství pardubické 1688).
Seznam rybníků dle Vischerovy mapy (1688):
- Čeperka Malá a Velká (viz archiválie)
- Oplatil (viz archiválie)
- Bohdanečský
- Rozkoš (viz archiválie)
- Semtín (viz archiválie)
- Rosický či Žďárovský (viz archiválie)
- Jezero (viz archiválie)
- Živanický [Nerad] (viz archiválie)
- Lohenický
- Sopřečský (viz archiválie)
- Žernovský (viz archiválie)
- Břežský
- Velký Semínský či Kopaninský (viz archiválie)
- Nadýmač
- Habřinský Starý
- Třebosický
- Sedláček (Kamenej)
- Malý Turovský
- Velký Turovský
- Platenický
- Moravanský
- Velkolánský
- Novočernský
- Staročernský
- Spojil
- Nový Pardubský
- Habrov [u Tuněchod]
- Mnětický či Klárka nebo Králka (viz archiválie)
- Nemošický či Klárka nebo Králka (viz archiválie)
- Labská či Kladinský
- Kabát či Lukovenský
- Drahoš
- Starý Rokytenský
- Újezdský (viz archiválie)
- Nástředský
- Jesenčanský
- Jiříček (Turov)
- Zámecké příkopy (viz archiválie)
- Nářecký
- Pašek
- Spodní Svítkovský [Branský]
- [51 sic!] Svrchní Svítkovský
- Starý Srnojedský
- [43 sic!] Hluboký Srnojedský
- [44 sic!] Nádtvrzní
- [45 sic!] Neřád
- [46 sic!] Obecní Čivický
- [47 sic!] Novinský
- [48 sic!] Dědek
- [49 sic!] Neratovský
- [50 sic!] Požerák
- Skříň (viz archiválie)
- Předsínka
- Křivej (viz archiválie)
- Morávek Svrchní
- Skopánek
- Starý Podševák
- Mokrý (viz archiválie)
- Trhoňka
- Truhličky
- Smíchov
- Pekelec
- Táborský
- Durásek Dolní, Prostřední a Horní
- Beličanský
- Přeloučský starý
- Hluboký u Dolan
- Poklesný (viz archiválie)
- Polní Vyšehněvický
- Nový Vyšehněvický
- Starý Vyšehněvický
- Slatinka
- Rvač
- Stržinek
- Jakubek
- Mosimlaky
- Hluboký u Volče [Stírek či Starý?]
- Šauer
- Švihov (viz archiválie)
- Sušina Spodní
- Sušina Svrchní
- Přibyl
- Bruna
- Křínka (viz archiválie)
- Nohavice
- Návesní Semínský (Velká Jalůvka)
- Špičky
- Černý Nadýmač
- Mladinov (viz archiválie)
- Svárava
- Starý u Krakovan
- Kaskovský
- Srchovský
- Jarošek
- Němčický
- Podhůrský
- Jeníkovický Dolní a Horní
- Nový Dražkovický
- Hluboký u Tuněchod
- Smrkovský
- Divous
- Podhavraní, Havran či Štětínský
- Předveský
- Malý Lánský
- Zminnský
- Bartošek
- Mřenek
- Stříbrný
- Studánka
- Lačnov
- Bukovinský (viz archiválie)
- Zástava
- Bohumilečský (viz archiválie)
- Křivácký
- Podševák Borkovský
- Dehetník
- Špaček
- Kobliha
- Kohel
- Kravinec
- Dubinky (2)
- Rychetník u Chvojence
- Habuška
- Střížník
- Hluboký [u Ředic]
- Ředický (viz archiválie)
- Návesní Holický
- Bažant
- Školský
- Cihelnička
- Kašovský
- Svrchní Loučný
- Rychetník u Velin
- Mlýnský u Velin
- Lhotský u Velin
- Návesní u Litětin
- Roudný u Litětin
- Syndík
- Mráček
- Blažek
- Velká Moděnice
- Šoulavý u Ostřetína
- Komárovský
- Krtinec
- Kozlovec
- Bělešovský
- Mlýnský u Slepotic (Žabák)
- Starý Žďárský
- Nový Žďárský
- Zmrzlík
- Hradčák
- U malýho Bělečka
- U velkýho Bělečka
- Hradák u Litětin
- Mravínek
- Satrapa
- Sabinek
- Požerač
- Hrbek
- Pařízek [u Krakovan]
- Puklice [u Krakovan]
- Nový u Krakovan
- Předveský u Krakovan
- Holan
- Chmelník
- Sádovský
- Cikán (viz archiválie)
- Starý u Volče
- Nový u Volče
- Březinský u Volče
- Pivalík
- Huneš (viz archiválie)
- Kejvalík
- Kožich Horní a Kožich Dolní
- Bílka (3)
Prostřední a Hoření - Habřinský
- Jílovka Dolní a Horní
- Šimák
- Kamenec u Prav
- Kvítek u Prav
- Jandulík
- Nový u Prav
- Návesní u Prav
- Pustý u Prav
- Obecní u Prav
- Záhumenský u Prav
- Rohoznický
- Malovosický
- Ždánický či Plšský
- Roudnický Spodní a Vrchní
- Pobočný
- Venhák
- Rokosatý
- Pravka
- Kocián
- Trapecký
- Srnojedský
- Netušil
- Nohavice
- Bělečko
- Bahenec
- Valkouš
- Vostřetínský
- Meděnice Spodní a Vrchní
- Hladoměř
- Mařánek
- Muška
- Svrchní Živanický
- Spodní Živanický
- Kocour
- Mordýř
- Smilek
- Slatinka
- Šmatlan
- Plasek
- Nádoba
- Podševák Bejštský
- Bergmistr
- Vysocký
- Malý Borkovský
- Markvart (viz archiválie)
- Roveňský
- Polní u Litětin
- Spodní Loučný
- Čivický
- Žabinec - vypuštěn
- Hadí Hlava - vypuštěn
- Kobliha u Hluboký - vypuštěn
- Staruška - vypuštěn
- Prostřední - vypuštěn
- Jistebník - vypuštěn
- Michálek - vypuštěn
- Příkopy u Litětin - vypuštěn
- Havíř - vypuštěn
- Botka - vypuštěn
- Voříšek - vypuštěn
- Na království - vypuštěn
- Starý Tuněchodský - vypuštěn
Za pomoc s lokalizací rybníků děkujeme Adolfu Vondrkovi, jednateli společnosti Rybniční hospodářství s. r. o. z Lázní Bohdaneč.
Poznámka: Vischerův seznam obsahuje chybné číslování mezi čísly 41 a 52. Písař vynechal č. 42 a uvedl dvakrát číslo 43. K chybným číslům pak uvedl správná.
Další informace z encyklopedie
Podřízené štítky:
- chov nebo prodej či nákup nebo darování ryb (37)
- Chrudimka 🌍 (14)
- Labe (řeka) 🌍 (67)
- Lodrantka 🌍 (6)
- meliorace nebo zavlažovací či odvodňovací příkopy (665)
- obnova rybníků (14)
- odvodňovací konzorcium (3)
- řeka Loučná 🌍 (8)
- Spolek pro regulaci Chrudimky a Novohradky (6)
- vodní konzorcium mlynářů Mezi mosty (1)
- Vodní konzorcium regulace Loučné a Lodrantky (6)
- vodoměr či měření výšky hladiny vody (17)
Seznam archiválií (802):
Protokoly 1887: 694.
Generální ředitelství ve Vídni dává na vědomost, že záležitost [stavby] propusti u železniční dráhy u Stéblové dle Trojanova projektu je [právě] projednávána a pravděpodobně bude vyřízena příznivě.
Protokoly 1887: 696.
[Vápenka] Maxe Hergeta v Praze zasílá fakturu na 58 zlatých 42 krejcarů za dodané vápno a cement k melioracím.
Protokoly 1887: 698.
Generální ředitelství [zasílá] vyrozumění, že dne 26. 3. 1887 o půl sedmé večer dorazí do Pardubic pan generální ředitel za účelem komisní obchůzky trasy odvodňovacího příkopu z Velké Čeperky na trati Semtín - Rybitví až k Labe.
Protokoly 1887: 700.
Boleslav Trojan, inženýr ve Výrově, oznamuje, že dokončovací práce na zavlažovacím podkladu žernovské louky započnou 26. 3. 1887, a ohlašuje svůj příchod do Čeperky ráno 27. tohoto měsíce a pana Schmidta ráno 28.
Protokoly 1887: 706.
Dr. Alfred Slavík ze zemské zemědělské rady v Praze zasílá pedologické profily nivelizovaných pozemků, u kterých má být provedena meliorace; [dále] prosí o zaslání jedné z katastrálních map.
Protokoly 1887: 720.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích nařizuje zaslat údaje a dokumenty ohledně vodního práva ve vztahu k bohdanečským a pardubickým haltýřům, [dále] semínskému a pardubickému kanálu, a sice za účelem zanesení do knihy vodní.
Protokoly 1887: 743.
Ladislav Čupr z Libně zasílá fakturu na 21 zlatých za dodání 17 ks cementobetonových trubek [o světlé šířce] 20 cm k zavlažování žernovské louky.
Protokoly 1887: 825.
Výrovský lesník oznamuje, že se v sopřečském rybníce u starého výpustného stavidla nashromáždil kapří potěr napadený kapřivcem plochým (druh rybího parazita, pozn. překladatele), a hlásí opatření, přijatá za účelem zamezení tomuto nešvaru.
Protokoly 1887: 869.
Generálnímu ředitelství ve Vídni [adresována] zpráva ohledně pokročení prací na zavlažování podkladu žernovské louky, [dále] ohledně poškození hráze sopřečského rybníka, napadení kapřího potěru v sopřečském rybníce kapřivcem plochým (druh rybího parazita, pozn. překladatele) a pronájmu užitku z trávy na březích rybníka Veselému.
Protokoly 1887: 875.
Lesníku Janu Jenkovi z Výrova [adresováno] nařízení ohledně ohraničení a eventuálního vyměření přívodné strouhy sopřečského rybníka v obecním lese u Habřiny a urgence ohledně prohlídky kaprů v sopřečském rybníka kvůli kapřivci plochému (druh rybího parazita, pozn. překladatele).
Protokoly 1887: 885.
Správa pokladny zemské zemědělské rady v Praze [zasílá] vyúčtování diet a dalších výdajů zemských zemědělských inženýrů Trojana a Šantrůčka při melioračních pracích ve Výrově a Čeperce.
Protokoly 1887: 899.
Dr. Slavík z Libochovic žádá o zaslání několika kopií katastrálních map a vyúčtování honoráře za provedené pedologické práce.
Protokoly 1887: 916.
Výrovský revírní lesník podává zprávu ohledně výlovu a prohlídky 2 ks kaprů ze sopřečského rybníka kvůli kapřivci plochému (druh rybího parazita, pozn. překladatele).
Protokoly 1887: 924.
Výrovský revírní lesník hlásí, že v důsledku vzedmutí vody v Opatovickém kanále kvůli zavlažování žernovské louky dne 24. tohoto měsíce byly zaplaveny pozemky Beránka z Lohenic, a žádá o vyrovnání s ním (s Beránkem, pozn. překladatele) ještě před sklizní.
Protokoly 1887: 955.
Provizorní smlouva o zakoupení pozemků manželů Josefa a Magdaleny Beránkových z Lohenic na parcelách č. 555, 556 a 557 pod Opatovickým kanálem za kupní částku 2200 zlatých.
Protokoly 1887: 956.
Generálnímu ředitelství ve Vídni [adresována] zpráva ohledně stavu zavlažovacích prací na žernovské louce a ohledně stavu sopřečského rybníka s ohledem na kapřivce plochého (druh rybího parazita, pozn. překladatele).
Protokoly 1887: 959.
Boleslav Trojan, inženýr zemské zemědělské rady, v současnosti v Čeperce, podává zprávu o stavu melioračních prací jak ve Výrově, tak v Čeperce, a žádá o další instrukce.
Protokoly 1887: 961.
Správa pokladny zemské zemědělské rady Království českého v Praze [zasílá] potvrzení o přijetí 342 zlatých za provedené pedologické práce.
Protokoly 1887: 968.
Jeho Vysokorozený pan baron, majitel panství, bere zprávu ohledně pana inženýra Trojana a melioračních prací na vědomí a žádá o zaslání originálu listu pana inženýra Trojana ze dne 30. 4. tohoto roku č. 39.
Protokoly 1887: 971.
Panu obecnímu představenému v Habřině [adresovány] návrhy ohledně vyvážení zeminy k melioračním pracím na žernovské louce, které několik pánů z obecního zastupitelstva zakázalo.
Protokoly 1887: 986.
Boleslav Trojan, inženýr zemské zemědělské rady v Praze, zasílá opis děkovného listu, zaslaného generálnímu ředitelství stran projektovaných melioračních prací ve Velké Čeperce.
Protokoly 1887: 1000.
Správa pokladny zemské zemědělské rady v Praze [zasílá] potvrzení o přijetí 164 zlatých 49 krejcarů na stravném inženýrů při melioračních pracích.
Protokoly 1887: 1003.
Josef Schmidt, odborník na zakládání luk (dosl. luční mistr, pozn. překladatele) v Čeperce, toho času v Hrobicích, dává na vědomost, že od pana inženýra Trojana obdržel příkaz, aby se neodchyloval od instrukcí, které od něj obdržel ohledně melioračních příkopů v Čeperce.
Protokoly 1887: 1005.
Anonym oznamuje, že tesaři z Křičně, podílející se na [melioračních] pracích u žernovské louky, odcizili fošny a jiný materiál.
Protokoly 1887: 1006.
Boleslav Trojan, inženýr z Prahy, projednává záležitost melioračních prací a obzvláště projektovaný odvodňovací příkop pro Velkou Čeperku, který má být letos zřízen.
Protokoly 1887: 1016.
Generální ředitelství ve Vídni požádáno o vydání obnosu 4000 zlatých v hotovosti na pokrytí výloh za meliorační práce.
Protokoly 1887: 1020.
František Rejholec, mlynář v Semíně, si stěžuje na nedostatek vody v Opatovickém kanále a prosí o nápravu.
Protokoly 1887: 1034.
Hlášení stéblovského revírního lesníka Vacka o dokončeném vyčištění hlavního odtokového příkopu z Oplatilu a zahájení čištění téhož příkopu z Jezera směrem k Velké Čeperce.
Protokoly 1887: 1040.
Josefu Schmidtovi, odborníkovi na zakládání luk (dosl. luční mistr, pozn. překladatele) v Čeperce, [adresován] poukaz na požadovaný materiál v podobě dřeva k melioračním pracím ve Velké Čeperce.
Protokoly 1887: 1042.
Generální ředitelství zasílá obnos 4000 zlatých v hotovosti na pokrytí výloh za meliorace.
Protokoly 1887: 1043.
Čeperský revírní lesník oznamuje, že mu odborník na zakládání luk (dosl. luční mistr, pozn. překladatele) Schmidt nařídil vykácet všechny stromy podél příkopu procházejícího bažantnicí, které brání jeho regulaci, a prosí o instrukce.
Protokoly 1887: 1053.
Generální ředitelství ve Vídni s ohledem na předložené zprávy pana inženýra Trojana ohledně melioračních prací ve Velké Čeperce včetně odvodňovacího příkopu směrem na Rybitví nařizuje, aby bylo vyžádáno úřední svolení s provedením těchto prací, a aby byl pan inženýr Trojan předběžně informován v okamžik, kdy bude toto svolení uděleno.
Protokoly 1887: 1054.
Generální ředitelství dává na základě výnosu ze dne 11. 5. tohoto roku č. 1614 na vědomost, že rozhodnutí správy Jihoseveroněmecké spojovací dráhy v záležitosti úpravy železničního mostu u Stéblové dopadlo v náš prospěch, přičemž souhlas bude udělen již během několika dní.
Protokoly 1887: 1063.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá v opise principielní svolení správy Jihoseveroněmecké spojovací dráhy ke zřízení železniční propusti u Stéblové s ohledem na snížení podlaží kanálu, datované ve Vídni 13. 5. 1887.
Protokoly 1887: 1068.
J. Schmidt, odborník na zakládání luk (dosl. luční mistr, pozn. překladatele) v Čeperce, zasílá výkaz materiálu v podobě dřeva, [potřebného] ke [stavbě] mostů ve Velké Čeperce a melioracím.
Protokoly 1887: 1121.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích uděluje svolení k výstavbě odvodňovacího příkopu Velká Čeperka-Rybitví za podmínek uvedených v protokolu.
Protokoly 1887: 1171.
Představenstvo zemské zemědělské rady v Praze žádá na základě připojených příslušných spisů o vyjádření ohledně situace okolo vyúčtování dr. Alfreda Slavíka za pedologické práce, provedené za účelem meliorací.
Protokoly 1887: 1173.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích stanoví schůzi za účelem kolaudace nově postaveného jezu na Opatovickém kanále u Výrova na 2. června 1887 o deváté hodině ráno.
Protokoly 1887: 1251.
Platební příkaz c. k. okresního hejtmanství v Pardubicích k uhrazení 9 zlatých 70 krejcarů na dietách pro c. k. okresního komisaře a okresního inženýra dle vyúčtování komise, [konané] dne 28. března 1887 v obci Rosice a Doubravice z důvodu politické inspekce odvodňovacího kanálu na úseku Čeperka-Rybitví.
Protokoly 1887: 1252.
Obecní úřad města Pardubice vytýká stávající nedostatky stavidel na Požeračce a u jezů na Chrudimce u mlýnů Mezi mosty, a žádá z ohledů na veřejnou bezpečnost o jejich nápravu.
Protokoly 1887: 1304.
Generální ředitelství navrací svolení c. k. okresního hejtmanství ze dne 16. 5. 1887 č. 7978 ke zřízení odvodňovacího příkopu Velká Čeperka - Rybitví a vydává několik příslušných pokynů.
Protokoly 1887: 1311.
Vlastní - [nařízeno] opatření za účelem udržení vysoké hladiny vody v Opatovickém kanále z důvodu kolaudace výrovského jezu.
Protokoly 1887: 1421.
Továrně na cementové produkty L. Čupra v Libni [adresována] objednávka 7 ks cementových trubek o [průměru] 45 cm a 25 ks [cementových trubek o průměru] 20 cm pro výrovské meliorace.
Protokoly 1887: 1446.
Správa pokladny zemské zemědělské rady v Praze [zasílá] vyúčtování Boleslava Trojana a R. Šantrůčka, inženýrů zemské zemědělské rady při melioračních pracích, za duben 1887 na 152 zlatých 78 krejcarů.
Protokoly 1887: 1451.
Továrna na cementové produkty Ladislava Čupra v Libni prosí o strpení s dodáním objednaných cementových trubek pro výrovské meliorace a nabízí je o světlé šířce 30 cm místo objednaných [o světlé šířce] 20 cm.
Protokoly 1887: 1483.
Generální ředitelství ve Vídni nařizuje provést [nezbytné] kroky u c. k. okresního hejtmanství, aby mohla být zahájena stavba čeperského odvodňovacího kanálu.
Protokoly 1887: 1488.
Boleslav Trojan, inženýr z Prahy, navrací oprávnění k provedení úprav odvodňovacího kanálu Velká Čeperka-Rybitví.
Protokoly 1887: 1547.
Výrovský lesník Jan Jenek předkládá výkaz škod, způsobených nájemcům louky Židovka v důsledku melioračních prací v roce 1886; dále hlásí provedené rozdělení žernovské louky na 313 nájemních dílů.
Protokoly 1887: 1563.
Revírní lesník z Čepery [sděluje, že] ke stavbě mostu v rámci meliorací ve Velké Čeperce může být dodáno 30 ks pilotů, 10 ks příčných nosníků a 5 ks nosných trámů.
Protokoly 1887: 1602.
B. Trojan, inženýr z Prahy, se dotazuje a prosí o instrukci ohledně ubytování pánů inženýrů v Bohdanči; dále žádá o částečné přenechání veškerých dokumentů ohledně meliorace za účelem jejich vystavení v čase od 1. 9. do 31. 10. tohoto roku na výstavách (zemská hospodářsko-průmyslová výstava a výstava inženýrů a architektů).
Protokoly 1887: 1609.
Vilém Jaňura dává jménem Spolku pro regulaci Chrudimky na vědomost, že byl pan vrchní správce Otokar Korselt zvolen předsedou tohoto spolku.
Protokoly 1887: 1615.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích zasílá opis [zprávy ohledně] stanovení výšky hladiny v sopřečském rybníce, provedeného dne 3. června 1887.
Protokoly 1887: 1617.
Generální ředitelství ve Vídni bere na vědomí zprávu ohledně vzneseného odvolání vůči úřednímu rozhodnutí ohledně udělení koncese ke stavbě odvodňovacího kanálu Velká Čeperka-Rybitví a nařizuje vynucení jejího vyřízení.
Protokoly 1887: 1621.
Ladislav Čupr z Libně [zasílá] fakturu na 80 zlatých rakouské částky za dodání 25 ks cementobetonových trubek o [světlé šířce] 20 cm.
Protokoly 1887: 1668.
Josef Schmidt, odborník na zakládání luk v Čeperce (doslova luční stavitel, pozn. překladatele), prosí o víceré instrukce ohledně melioračních prací ve Velké Čeperce a o objednávku drenážních trubek.
Protokoly 1887: 1672.
Generální Ředitelství ve Vídni zasílá k vyřízení žádost semínského obyvatele Václava Fialy o náhradu ve výši 10 zlatých za škody zapříčiněné v červnu 1886 na jeho louce u příčiny meliorace v semínském rybníce, kterou pan baron obdržel.
Protokoly 1887: 1673.
Inženýr Boleslav Trojan, [toho času] v Bohdanči, oznamuje, že byl od zemské zemědělské rady pověřen vedením přípravných prací na vyhloubení odvodňovacího příkopu bohdanečského rybníka směrem k Černé [strouze], a žádá o příslušnou plnou moc resp. pověření politických úřadů za účelem provedení nezbytných opatření také na cizích pozemcích, a to i pro inženýry Orlta a Šantrůčka, za kterýmžto účelem má být slavnému c. k. okresnímu hejtmanství předložena přiložená žádost; dále prosí o zajištění objednávky fixovacích kolíků, dalších rozličných kolíků atd. a nakonec oznamuje několik nedostatků, které byly objeveny při prohlídce pracovních objektů.
Protokoly 1887: 1689.
Inženýr Boleslav Trojan, [toho času] v Čeperce, předává [ke kolaudaci] meliorační práce ve Velké Čeperce a udává, které dodatečné práce mají být ještě provedeny.
Protokoly 1887: 1699.
Generálnímu ředitelství ve Vídni [adresována] žádost ohledně potřebného vyčištění Opatovického kanálu a umístění značení hladiny (výškoměru, pozn. překladatele).
Protokoly 1887: 1701.
C. k. okresní stavební ředitelství v Chrudimi nařizuje opravu podemletého břehu Opatovického kanálu při mostě u státní cesty ve Ždánicích.
Protokoly 1887: 1708.
Lesníkům v Čeperce, Stéblové, Výrově a Semíně nařízeno odstranění vodního porostu v řečišti Opatovického kanálu dne 30. tohoto měsíce a s tím spojené vypuštění kanálu od 29. tohoto měsíce ráno do 30. tohoto měsíce večer.
Protokoly 1887: 1715.
Generální ředitelství ve Vídni schvaluje navrhované částečné vyčištění Opatovického kanálu v roce 1887.
Protokoly 1887: 1726.
Obecní úřad v Žáravicích [zasílá] vyrozumění ohledně osazení značení vodní hladiny (výškoměru) u žáravického mlýnského rybníka Švihov, které se uskuteční za přítomnosti politických úřadů 7. 7. tohoto roku, a zve k účasti v [příslušné] komisi.
Protokoly 1887: 1727.
Obecnímu úřadu v Sopřeči [adresována] námitka kvůli zahrazení cesty, vedoucí na žernovskou louku, které provedlo osmnáct obyvatel [obce] coby společní majitelé [sousední] louky, a žádost o provedení odstranění v podobě zasypání vykopaného příkopu.
Protokoly 1887: 1729.
Josef Schmidt, odborník na zakládání luk (dosl. luční stavitel, pozn. překladatele) v Praze, zasílá výkaz nákladů za instalaci mostů a soupis mezd za práce na melioracích ve Velké Čeperce za tento týden, jakož i přípis pro správce lihovaru Sommera, týkající se dalšího průběhu tamních dokončovacích prací.
Protokoly 1887: 1753.
Platební příkaz c. k. okresního hejtmanství v Pardubicích k uhrazení 25 zlatých 77 krejcarů na stravném komise při kolaudaci jezu ve Výrově a osazení vodoměru ve Výrově a v sopřečském rybníce.
Protokoly 1887: 1766.
Generální ředitelství bere na vědomí týdenní zprávu ze dne 3. tohoto měsíce; mají být provedeny přípravené práce na vyhloubení příkopu pro mnětickou a nemošickou obec.
Protokoly 1887: 1769.
Držitelé mlýnů Mezi mosty Vincenc Prokop a Vilém Jaňura z Pardubic prohlašují, že vůči plánovanému vyčištění a s tím spojenému vypuštění kanálu Halda nemají jakékoliv námitky.
Protokoly 1887: 1770.
Vlastní - nařízení o vypuštění Počapelského kanálu a jeho vyčištění, jakož i Císařského náhonu v týdnu od 10. do 16. července tohoto roku.
Protokoly 1887: 1771.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích upozorňuje, že u příležitosti vypuštění kanálu Halda resp. Císařského náhonu by bylo vhodné přezkoumat základové zdivo Charvátovského domu, jakož i provést opravu jezu Mezi mosty.
Protokoly 1887: 1773.
Revírní lesník z Čeperky oznamuje, že je nanejvýš nutné odstranění písku z Opatovického kanálu u labského jezu, a prosí o provedení tohoto vyčištění.
Protokoly 1887: 1778.
Všem zainteresovaným stranám [adresováno] nařízení ohledně vyčištění Opatovického kanálu a jeho vypuštění, které je s tím spojeno, ode dne 16. tohoto měsíce večer na neurčitý čas.
Protokoly 1887: 1782.
Generálnímu ředitelství ve Vídni sdělena žádost inženýra Boleslava Trojana o zapůjčení všech projektových plánů k melioracím za účelem jejich vystavení na zemské hospodářsko-průmyslové výstavě a poté na výstavě inženýrů a architektů, a to včetně [přiložené] zprávy s vysvětlením a prosbou o jejich poskytnutí.
Protokoly 1887: 1794.
Generální ředitelství ve Vídni schvaluje zapůjčení melioračních dokumentů panu inženýru Boleslavu Trojanovi na období od 1. 9. do 31. 10. tohoto roku za účelem jejich vystavení.
Protokoly 1887: 1804.
Josef Odkolek, držitel císařského mlýna v Pardubicích, oznamuje, že byl letos mlynářem Vilémem Jaňurou snížen přítok z Chrudimky do Císařského náhonu, a prosí o zakročení.
Protokoly 1887: 1806.
Václav Rudolf, domkář v Pardubicích, prosí o laskavé bezplatné přenechání (darování) několika kolíků a prkenných desek k opravě břehu [kanálu] Halda.
Protokoly 1887: 1812.
Panu Boleslavu Trojanovi, inženýrovi v Praze, [adresována] urgence ohledně navrácení výnosů o kolaudaci výrovského jezu a sopřečského rybníka, vyrozumění ohledně souhlasu s přenecháním (zapůjčením, pozn. překladatele) meliorační projektové dokumentace za účelem vystavení a žádost o provedení obkladu u semínského akvaduktu.
Protokoly 1887: 1857.
Generálnímu ředitelství ve Vídni [adresována] žádost o obnos 4000 zlatých v hotovosti na pokrytí meliorací. -
Protokoly 1887: 1859.
Boleslav Trojan, inženýr z Prahy, navrací výnosy c. k. okresního hejtmanství v Pardubicích ohledně provedené kolaudace výrovského jezu, sopřečského rybníka a osazení značení vodní hladiny.
Protokoly 1887: 1872.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá požadovaný obnos 4000 zlatých v hotovosti na pokrytí výloh za meliorace.
Protokoly 1887: 1873.
Jan Veselý z Bohdanče se dotazuje ohledně vyčištění Opatovického kanálu potažmo Outraty u Černé [strouhy]; dále upozorňuje na nezbytné opravy tamního stavidla.
Protokoly 1887: 1891.
Boleslav Trojan, inženýr z Prahy, zasílá délkový profil Opatovického kanálu z Opatovic do Ždánic za účelem zřízení splavu (prahování, pozn. překladatele).
Protokoly 1887: 1897.
Obecní úřad v Sopřeči [zasílá] potvrzení o přijetí 169 zlatých 40 krejcarů, které byly obci Sopřeč vyplaceny jakožto náhrada za přenechání obecního pozemku o výměře 847 sáhů čtverečních resp. udělení služebnosti v podobě užití obecního pozemku ke [zřízení] odvodňovacího příkopu, a to na na věčné časy.
Protokoly 1887: 1900.
Výrovský revírní lesník Jenek oznamuje, že odvodnění pozemků, zakoupených od manželů Beránkových z Lohenic, musí být vedeno přes sousední pozemky manželů Václava a Kateřiny Havlínových a Jana a Barbory Černých z Lohenic.
Protokoly 1887: 1905.
Vlastnímu důchodnímu úřadu [předána] instrukce k vyplacení obnosu ve výši 17 zlatých 60 krejcarů Leopoldu Kafkovi z Bohdanče za zřízení [odvodňovacích] příkopů v Rozkoši.
Protokoly 1887: 1914.
Inženýru Trojanovi při zemské zemědělské radě v Praze [adresován] telegram se žádostí o zaslání meliorační mapy Velké Čeperky.
Protokoly 1887: 1916.
Dr. Josefu Slavíkovi při zemské zemědělské radě v Praze [adresována] žádost o objasnění týkající se půdní mapy Velké Čeperky, kterou vyhotovil k melioračním účelům.
Protokoly 1887: 1928.
Čeperský revírní lesník prosí o nařízení zastavení dalších prací na prohloubení Opatovického kanálu před stavidlem v Opatovicích.
Protokoly 1887: 1940.
Josef Schmidt, odborník na zakládání luk (dosl. luční mistr, pozn. překladatele), toho času v Podůlšanech, ohlašuje svůj příchod dne 21. tohoto měsíce večer a své ubytování v Podůlšanech u rolníka Sůry; dále žádá o vápno k pracím na podkladu v Opatovickém kanále.
Protokoly 1887: 1952.
Správa pokladny zemské zemědělské rady v Praze zasílá vyúčtování zemědělských inženýrů ve výši 212 zlatých 18 krejcarů za meliorační práce v červnu 1887.
Protokoly 1887: 1955.
Generálnímu ředitelství ve Vídni [adresována] žádost o obnos 4000 zlatých v hotovosti na pokrytí výloh za meliorace.
Protokoly 1887: 1965.
C. k. okresnímu hejtmanství v Chrudimi [adresována] urgence za vyřízení někdejší žádosti ze dne 14. 10. 1886 č. 2462, která mu byla odeslána společně s přípisem zdejšího c. k. okresního hejtmanství ze dne 1. 12. 1886 č. 19139, a sice v záležitosti opětovného zřízení lávky přes mlýnskou strouhu u Tuněchod ze strany spolumajitele štětínského mlýna Josefa Kafky.
Protokoly 1887: 1966.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá obnos ve výši 4000 zlatých v hotovosti na pokrytí melioračních prací.
Protokoly 1887: 1971.
Jan Veselý, nájemce v Bohdanči, prosí naléhavě o vpuštění vody do Opatovického kanálu, jinak by ryby v chovném rybníce mohly uhynout.
Protokoly 1887: 1976.
Josef Odkolek, držitel císařského mlýna v Pardubicích, si stěžuje na uzavření kanálu Halda, provedené mlynářem na Haldě, a prosí o nápravu.
Protokoly 1887: 1979.
Jan Veselý z Bohdanče upozorňuje na nutnost naléhavé opravy Outraty u Černé [u Bohdanče].
Protokoly 1887: 2002.
Václav Prokeš, držitel mlýna ve Ždánicích, hájí svá práva vůči zamýšlenému odstranění [melioračního] potrubí, kterým byla dříve zavlažována jeho louka vodou z Opatovického kanálu.
Protokoly 1887: 2018.
Inženýr Boleslav Trojan, [toho času] ve Výrově, žádá o zajištění, aby byla žernovská louka zavlažována ze sopřečského rybníka.
Protokoly 1887: 2021.
Správa pokladny zemské zemědělské rady ve Vídni zasílá opravené vyúčtování pánů inženýrů při melioračních pracích za červen 1887.
Protokoly 1887: 2028.
Nadlesní Kalivoda překládá opis protokolu datovaného 7. 7. 1887 č. 10822, který byl vyhotoven během osazení značení vodní hladiny (vodoměru) u mlýna č. p. 19 v Žáravicích.
