Jan Veselý (1855-1920) z Bohdanče
Jan Veselý - zakladatel bohdanečských lázní, čestný občan města, bratr starosty Františka Veselého (1862-1952)
* 20. 5. 1855 v Bohdanči zřejmě v č. p. 88, který vlastnili jeho rodiče: František Veselý (1830-1898) a Terezie Veselá (1831-1881)
† 12. 9. 1920 ve Svítkově (v č. p. 121 u syna Otto Veselého nar. 1. 10. 1883 v Bohdanči), pochován v Bohdanči
Po ukončení studií se Veselý stává nájemcem rybničního hospodářství v Bohdanči. Na sklonku 19. století posílá na rozbor do Vídně vzorky rašeliny z nedalekých Libišan. Výsledky potvrzují, že rašelina má významné léčivé účinky, Veselý zahajuje v r. 1896 výstavbu lázní. První sezóna byla slavnostně otevřena o rok později. 17. 7. 1921 byla na lázeňském domě č. p. 7 slavnostně odhalena pamětní deska Jana Veselého. Viz http://lazne.bohdanec.cz/vyznamne-osobnosti/d-1006
Jan Veselý byl jedním ze šesti [?] synů Františka Veselého (1830-1898), místního statkáře a obchodníka se senem. Měl pronajaté pozemky v okolí Libišan, které byly zdrojem rašeliny. Nechal se tedy inspirovat myšlenkou obecního tajemníka Rudolfa Košťála a faráře Schögla, kteří jezdili na léčení do Lázní Bělohrad a vzorky rašeliny z Libišan zaslal k rozboru do Vídně. Tam zjistili, že rašelina je čtvrtohorního původu, má řidší hustotu a výborně drží teplo. Tehdy se Veselý rozhodl založit léčebné lázně. Rozhodoval se mezi dvěma lokalitami. Buďto mohl vystavět lázně v Hradci Králové nebo v Bohdanči. Libišany totiž leží přesně na polovině cesty mezi Hradcem a Bohdančí. Nicméně lokální patriotismus nakonec rozhodl o tom, že se lázeňským městem stala právě Bohdaneč.
Roku 1897 tedy Veselý zakoupil objekt bývalého místního lihovaru č. p. 7, který přestavěl pro potřeby lázní, kde vzniklo devět lázeňských míst. K léčbě byla užívána právě rašelina, která byla rozmíchána spolu s vodou na kašovitou hmotu, která se posléze zahřála a sloužila k léčení zejména revmatických chorob a dny.
Prvním lázeňským lékařem byl místní obvodní lékař MUDr. Václav Pospíšil, v roce 1898–1899 lázně přivítaly na sedmdesát pacientů. Zanedlouho však přestávala kapacita lázní dostačovat a Veselý tedy přikoupil sousední dům č. p. 6, dříve zájezdní hostinec. Kromě rozšíření lázeňských a ubytovacích prostor došlo také k vybudování parku na základě plánů vrchního zahradníka hlavního města Prahy Josefa Thomayera, bratra zakladatele známé pražské nemocnice. Veselému se však záhy přestalo dařit a v roce 1906 proběhla dražba lázeňských objektů. V té době byl však starostou Bohdanče jeho bratr František Veselý, který přesvědčil zastupitele o nutnosti lázně odkoupit. A tak se roku 1906 stává majitelem lázní obec (viz Jan Řeháček: Léčebné lázně Bohdaneč. In: Vlastivědné listy Pardubického kraje číslo: 5/2008).
Seznam archiválií (117):
Protokoly 1887: 2037.
Stéblovský revírní lesník [předkládá] návrh osob, kterým má být přenecháno právo účastnit se bohdanečských honů za loveckou sezonu 1887/1888, a sice pánům:
Janu Veselému z Bohdanče,
lesníku Podhajskému z Bohdanče,
Antonínu Náhlíkovi z Bohdanče,
P. Adolfu Schlögelovi z Bohdanče,
Václavu Polákovi z Bohdanče,
Josefu Snětivému z Bohdanče,
sekretáři R. Košťálovi z Bohdanče.
Protokoly 1887: 2091.
Jan Veselý z Bohdanče vyzván k předložení faktury za veškerý odebraný rákos, který dosud nebyl vyúčtován.
Protokoly 1887: 2187.
Jan Veselý z Bohdanče zasílá fakturu na 396 zlatých 30 krejcarů za rybniční rákos k pokrytí střech v Hrobicích a Ždánicích, jakož i podestýlku do chlévů, dodané v roce 1887.
Protokoly 1887: 2320.
Generálnímu ředitelství ve Vídni předložena k obeznámení nabídka pana Jana Veselého z Bohdanče na zakoupení ryb ze sopřečského rybníka.
Protokoly 1887: 2333.
Generální ředitelství ve Vídni neschvaluje nabídku Jana Veselého na odkoupení ryb ze sopřečského rybníka na podzim 1887.
Protokoly 1887: 2431.
C. k. okresní soud v Pardubicích žádá o zaslání nájemní smlouvy Jana Veselého z Bohdanče v originále nebo opise.
Protokoly 1887: 2459.
Generální ředitelství ve Vídni schvaluje nabídku na odběr ryb ze sopřečského rybníka podle váhy, předloženou Veselým, a nařizuje další opatření.
Protokoly 1887: 2493.
J. Veselý, nájemce z Bohdanče, žádá o přidělení cca 16 ks prken na opravu podzemního potrubí v bohdanečských haltýřích.
Protokoly 1887: 2521.
Jan Veselý, nájemce v Bohdanči, předkládá dva přípisy s nabídkami na odkoupení ryb; dále oznamuje počet prken, potřebných k opravě haltýřů.
Protokoly 1887: 2555.
Janu Veselému z Bohdanče [zaslána] kupní smlouva na odprodej ryb ze sopřečského rybníka.
Protokoly 1887: 2589.
Generální ředitelství ve Vídni schvaluje smlouvu na prodej ryb ze sopřečského rybníka Janu Veselému z Bohdanče ze dne 10. tohoto měsíce č. 2555.
Protokoly 1887: 2718.
Generálnímu ředitelství ve Vídni podána zpráva ohledne výsledku výlovu sopřečského rybníka a žádosti Jana Veselého o pronájem.
Protokoly 1887: 2743.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá schválený návrh nájemní smlouvy ohledně plánovaného pronájmu sopřečského rybníka Janu Veselému.
Protokoly 1887: 2757.
Výrovský revírní lesník prosí o instrukci ohledně prací na hlavním stavidle u odtokového příkopu sopřečského [rybníka], požadovaných nájemcem Janem Veselým; dále prosí o zajištění prodeje rákosí ze sopřečského rybníka.
Protokoly 1887: 2845.
Jan Veselý z Bohdanče oznamuje, že v nejbližší době přicestuje kvůli dohodě ohledně sopřečského rybníka.
Protokoly 1887: 2893.
Lesníku Jenkovi ve Výrově na základě připojeného opisu smlouvy o pronájmu sopřečského rybníka Janu Veselému z Bohdanče doporučeno další hlídání tohoto rybníka a nařízeno propuštění rybničních čeledínů ke konci tohoto měsíce.
Protokoly 1887: 2917.
Jan Veselý žádá o zaslání vyúčtování za odkoupené ryby z rybníka Sopřeč.






