Coby pokračovatel bývalé vrchnosti na pardubickém panství měl Drascheho velkostatek rozsáhlou regionální působnost s velkou daňovou povinností, a proto měl i zvláštní postavení a odpovědnost vůči státu (c. k. okresním hejtmanstvím) i novým institucím voleného charakteru (obecní a okresní zastupitelstva) na tomto území. Jejich úkolem bylo mimo jiné udržování veřejných cest, a tak správa velkostatku byla pod stálým tlakem opakujících se objednávek štěrku a kamene, kterým těžko mohla nevyhovět! Okresní výbor Holice například každoročně vystavil desítky objednávek, ke kterým současně přikládal i peníze k jejich úhradě (viz např. SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 2102 Korespondence 1886 [1872-1887], karton 1029).

Součástí tohoto dlouhodobého tlaku na levné dodávky kamene a štěrku pro potřeby veřejných staveb bylo i oficiálně okresním zastupitelstvem schválené vyvlastnění soukromého lomu (dne 28. 12. 1896), pokud by snad velkostatek podlehl tlaku aktivistů a produkci štěrku zastavil. Protože ale správa velkostatku se k dalším dodávkám štěrku smluvně zavázala, od schváleného vyvlastnění lomu a další těžby v režii okresního úřadu bylo upuštěno (viz Bedřich Skrbek: Hora Kunětická. In: Časopis společnosti přátel starožitností českých v Praze, 1898, s. 94-95). Veřejný zájem státní moci tehdy jednoznačně upřednostňoval lámání kamene na opravu silnic před těžko se aktivisticky prosazující památkovou ochranou nefunkčních trosek hradu Kunětická hora, avšak za hlavního zločince média nepovažovala objednatele (státní úřad), který na hrad vydal již v roce 1754 demoliční výměr a stanovoval pravidla podnikání, ale ziskuchtivého "cizáka", jemuž následně v roce 1963 autoři archivní pomůcky k pardubickému velkostatku dali socialistickou nálepku "cizí kapitalista" (viz Velkostatek Pardubice 1494-1952, SOA v Zámrsku, 1963, číslo ev. listu NAD: 377, číslo archívní pomůcky: 412, s. X).