Obchodní a živnostenská komora v Praze (německy Die Handels- und Gewerbekammer Prag) byla hospodářská komora zřízená roku 1850 v Praze.

Zákonem o zřízení obchodních a živnostenských komor z 18. března 1850 byly v Rakouském císařství zřízeny hospodářské komory s cílem vytvořit mezistupeň mezi podnikatelskou sférou a státní správnou: sbíraly statistické údaje, podněty a stanoviska a na vlastní odpovědnost je předkládaly ministerstvům a úřadům, mohly se podílet na připravách vládních návrhů zákonů, vedly také archivy ochranných známek a vzorů a obchodní rejstříky. V českých zemích byly kromě komory v Praze zřízeny komory také v Liberci, Chebu, Plzni a Českých Budějovicích v Čechách, na Moravě potom v Brně a Olomouci, ve Slezsku v Opavě.

Pražská komora měla 48 křesel, které byly obsazovány na základě voleb mezi členy komory na šestileté funkční období. Rada pak měla voleného prezidenta. Členství v komoře mělo několik podmínek, mj. adekvátní objem výše daňových odvodu dané obchodní společnosti.

V prvních volbách dne 17. října 1850 byla do rady komory zvolena většina českoněmeckých obchodníků a také sedm podnikatelů židovského původu, včetně Maximiliana Dormitzera, Leopolda von Lämela a Mosese Porgese von Portheim.

Zvláštního významu nabyly po volební reformě v roce 1873, po níž komory zvolily některé členy Říšské rady. Do roku 1906 byli v říšské radě zastoupeni také členové pražské komory. Patnáct z 236 členů českého sněmu volily také české obchodní a průmyslové komory (Praha: 4, Budějovice: 2, Liberec: 4, Cheb: 3, Plzeň: 2). Více viz wikipedie